Věta, jakou o sobě říká sám Ježíš … "Já jsem vzkříšení a život“ (Jan 11,25)
20.4.2014
Když dnes sledujeme křesťanství, tak po dvou tisících letech svého trvání nevypadá jen jako rozkošatělý strom. Ve své teologii, výtvarném umění, liturgii, zvycích a historii se podobá spíše velké botanické zahradě. Člověku, který k němu přichází zvenčí, může dokonce připadat tak velké a nepřehledné jako prales. Na tom není nic špatného, protože to, co žije, se vždy rozrůstá a košatí. Ale v pralese se člověk může ztratit a i ve velké botanické zahradě zabloudit.
Proto je dobré se zastavit u tak zásadní a strohé věty, jakou o sobě říká sám Ježíš. Nemluví o tom, jak život obohatit, rozšířit a jak oddálit smrt. To si můžeme vynalézat sami. Ale celou naději každého jednotlivého člověka, jehož život je ohrožován zlem a definitivně ohrožen smrtí, vkládá ne do jedné věty, ale do jedné osoby, kterou je on sám.
Je na mně, abych přemýšlel o tomto ústředním tématu: Co to znamená, že Ježíš je vzkříšením a životem?
A ještě dále: Jak je vzkříšením a životem pro mě osobně?
Jen ten, kdo toto aspoň do jisté míry chápe, může s porozuměním slavit velikonoce jako skutečně křesťanské svátky. Ne jen jako jarní dny volna, ozvláštněné kraslicemi a pomlázkou.
Je na mně, abych přemýšlel o tomto ústředním tématu: Co to znamená, že Ježíš je vzkříšením a životem?
A ještě dále: Jak je vzkříšením a životem pro mě osobně?
Jen ten, kdo toto aspoň do jisté míry chápe, může s porozuměním slavit velikonoce jako skutečně křesťanské svátky. Ne jen jako jarní dny volna, ozvláštněné kraslicemi a pomlázkou.
Aleš Opatrný, převzato ze serveru www.vira.cz.
Autor: Josef Bernard | Sekce: Články | Tisk | Poslat článek známému