Jak dlouho jste vlastně hostivařským farníkem a jaké místo farnost ve Vašem životě
za tu dobu zaujala?
semináři v Litoměřicích. Jeho kázání v našem kostelíčku mi imponovala a dost brzo jsme se spřátelili. Byl jsem tehdy redaktorem věstníku Čs. astronomické společnosti a každé tři roky jsme organizovali panelové diskuse na témata, která byla věnována třeba interakci mezi astronomií a fyzikou, ale také mezi astronomií a uměním atd. V listopadu r. 1988 jsme měli téma Astronomie a filosofie. Na tento panel jsem P. Wolfa pozval a jeho erudice ve filosofii byla v debatě očividná. Po převratu v r. 1990 začal ThDr. Wolf opět přednášet na katolické teologické fakultě, a tím se mi ovšem vzdálil, protože působil na opačném konci Prahy.
Pro mou účast v životě naší farnosti sehrál významnou roli příchod polského kněze Krzysztofa Lacha. Byl jsem zvolen do farní rady laiků a v r. 2000 jsem na jeho žádost 28. 2. proslovil na faře přednášku: Přelom tisíciletí: hrozba – nebo naděje. Bylo to v době, kdy se začaly i v seriózních sdělovacích prostředcích objevovat hlášky o blížícím se konci světa. Mezitím jsem se dostal do mnoha funkcí mimo svou hlavní odbornost, například předseda Rady České televize, předseda České astronomické společnosti, předseda Učené společnosti ČR atd., takže jsem musel svou činnost ve Farní radě opustit. Přesto však někdy od toho roku 2000 jsem začal s více méně pravidelnými vánočními přednáškami na astronomická, ale i věroučná témata.
kupodivu měli nepovinné vyučování náboženství, které vedl skvělý katolický kněz P. Dominik Pecka (1895-1981). V hodinách náboženství nám mimo jiné přednášel o Mendelových pokusech, které otevřely moderní výzkum genetiky a také o teorii velkého třesku, kterou hned po formulaci obecné teorie relativity aplikoval na vesmír belgický kněz a matematik Georges Lemaître. I otec Pecka, který byl významným pedagogem,
teologem, sociologem a antropologem, byl podvakrát ve vězení kvůli svému školnímu působení. Co bylo kuriózní, že v té době byla Mendelova genetika a teorie velkého třesku vzniku vesmíru v podstatě komunisty zakázána jako buržoazní pavěda. Ve skutečnosti věda a náboženská víra se podporují jako dva pilíře, na nichž stojí smysluplná lidská existence. Pomatení komunisté s mnoha disciplínami vědy, které se
jim nehodily do krámu, beznadějně bojovali a prohráli. V Sovětském svazu byla genetika zakázána a řada sovětských genetiků skončila v gulazích, byl jim zabaven majetek, anebo byli popraveni. Totéž platilo pro sovětské astronomy, kteří uznávali teorii velkého třesku. Největší sovětská hvězdárna v tehdejším Leningradu tak přišla ještě před II. světovou válkou o většinu vědeckého personálu. U nás se zastánci genetiky a velkého třesku pouze vyhazovali z vědeckých institucí k lopatě. Když jsem začal v Brně studovat na Masarykově univerzitě matematiku a fyziku, tak rektor František Trávníček (specializací jazykovědec) uspořádal celostátní konferenci pod názvem: Proti reakčnímu mendelismu-morganismu ve vědě. Účast na této konferenci byla pro genetiky povinná.
dary, ale vyhnuli se na zpáteční cestě Jeruzalému. Když Herodes posléze poznal, že byl oklamán, nařídil pobít v Betlémě všechny chlapečky do věku dvou let. Jenže Herodes zemřel na jaře v r. -4, tedy před počátkem křesťanského kalendáře. Z toho jasně plyne, že Kristus se musel narodit dříve a velmi pravděpodobně se to narození odehrálo v r. -7. Musíme totiž uvážit, že ve starověku nebyla v Římě používána nula jako číslice a číslo,
takže po r. -1 následoval bezprostředně rok +1. Takže ten zázrak Božího narození se odehrál dříve a v příznivější roční době. To též znamená, že Ježíš zemřel na kříži ve věku 40 let.
Založil jste Český klub skeptiků Sysifos, který upozorňuje na různé iracionální, pseudovědecké či mylné názory a praktiky objevující se ve veřejném prostoru. Člověk dnes často slyší, že se nedá věřit ničemu – anebo z jiného konce – že „každý má svou pravdu“… A tak jako by se na pravdu vlastně rezignovalo. Je v dnešní době pro pravdu ještě místo? Jak na pravdu nerezignovat?