Z poselství papeže Františka k letošní postní době
16.2.2015
Jak jen si přeji, aby se místa, kde se projevuje církev, zvláště naše farnosti a komunity, stávaly ostrovy milosrdenství uprostřed moře lhostejnosti, píše papež František v poselství k letošní postní době.
„Bůh není vůči nám lhostejný. Každý z nás mu leží na srdci, zná nás jménem, stará se o nás, a když ho opustíme, hledá nás".
Výchozím bodem je podle římského biskupa Boží láska ke každému člověku. Bůh si váží každého a za jeho spásu dal svůj život. Bránu, kterou otevřel svou smrtí a zmrtvýchvstáním, drží církev stále otevřenou.
Pokud se však člověku dobře daří a žije v pohodlí, zapomíná na ostatní a sám se stává lhostejným, píše papež. Tento postoj, který papež pokládá za „skutečné pokušení“, nabral v současnosti celosvětový rozměr.
Postní doba je časem obnovy. Papež proto navrhuje tři kroky k meditaci, které se tématem lhostejnosti zabývají na úrovni církve, farností a každého jednotlivce.
· Aby lidé nebyli lhostejní a neuzavírali se do sebe, je třeba se na prvním místě nechat připodobňovat Kristu: „Křesťan je někým, kdo umožní Bohu, aby ho oblékl do jeho dobroty a milosrdenství, aby ho oblékl do Krista, a tak se mohl stávat tím, čím je on – služebníkem Boha a lidí.“ K této proměně člověka dochází především díky naslouchání Božímu Slovu a přijímání svátosti, zejména eucharistie – říká František.
· Na úrovni farností a společenství vyzývá papež k překonávání hranice viditelné církve. To se děje skrze modlitbu – svatí i nyní kráčejí vedle věřících na Zemi a pomáhají jim – i skrze vycházení k chudým a vzdáleným.
· Každý jednotlivec pak může překonat lhostejnost skrze vlastní modlitbu za druhé. „Neignorujme sílu modlitby mnoha lidí,“ vyzval František, který v této souvislosti připomněl iniciativu 24 hodin pro Pána, vyhlášenou na 13. a 14. březen 2015: Po celém světě budou v tyto dny otevřeny vybrané kostely, kde bude prostor pro modlitbu, zpověď nebo rozhovor s knězem.
Věřící mají také konat skutky lásky a podpořit různé charitativní organizace.
„Bratrova potřeba mi připomíná křehkost mého vlastního života a mou závislost na Bohu a na bratrech. Pokud pokorně prosíme o milost Boží a přijímáme omezenost svých možností, s důvěrou se odevzdáváme nekonečným možnostem, které obsahuje Boží láska“.
Autor: Josef Bernard | Sekce: Články | Tisk | Poslat článek známému