Pravý původ našeho vánočního stromku

24.12.2015

Pravý původ našeho vánočního stromkuKřesťanský smysl vánočního stromku, tak jak ho známe dnes, nepochází ze slavnosti zimního slunovratu, ačkoli ten hrál jistě také svou roli, ovšem nepřímou. Má svůj vlastní původ, který se zakládá na středověké tradici náboženského významu: jako předehra k vánočním oslavám byla před vchodem do kostela během Svaté noci hrávána hra, která připomínala tajemství prvotního hříchu v Ráji.

Tyto hry jsou pravou kolébkou našeho vánočního stromku. Vedle zobrazení pastýřů a jesliček – tuto tradici započal František z Assisi – existovala tato představení událostí z Ráje, uváděné 24. prosince. Ve starých kalendářích nalezneme 24. prosince jména Adama a Evy. Je pravděpodobné, že tato představení byla uváděna na více místech, nicméně jsou doložena především v Porýní. Vystupovali tam postavy Adama a Evu, pak ďábel, cherubín střežící uzavřený Ráj a na scéně figuroval především strom, jehož plody svedly ke hříchu. V Bibli není uvedeno, o jaký strom se jednalo, tak byl podle té které oblasti ztotožněn s nějakým místním stromem. V Německu to byla jabloň a její ovoce se prosadilo jako „zakázané“. Protože 24. prosince však bylo těžké najít jabloň s listím, hledal se jako náhrada jiný strom. Evidentně se příhodně naskytla právě jedle, jejíž ratolesti se používaly k výzdobě během vánočních svátků. A na jedličce pak bylo zavěšeno jablko (nebo více jablek).

Tento typ zobrazení dal vánočnímu stromku jeho křesťanský smysl: o vánoční noci je lidský hřích vykoupen Kristovým vtělením. Stromu pokušení i jeho ovoci je vrácena rajská, důstojnost, a tak se v tomto smyslu „strom poznání“ neodlišuje od „stromu života“ (Gen 2, 9), se kterým je pak v lidovém pojetí často identifikován.

Je třeba dnes znovu připomenout, že toto vnitřní spojení s ideou Ráje je základním elementem našeho vánočního stromku. Staré vánoční písně, jež se dnes bez zvláštní pozornosti zpívají, jsou často zcela inspirované radostí z navrácení rajské přirozenosti díky Kristovu příchodu na svět.

Uveďme známou píseň Mikuláše Hermanna:

Dnes se znovu otvírají brány nádherného ráje.
     Již tam nestojí cherubín, aby je střežil.
     Bohu buď chvála, čest a sláva.“

Nebo českou koledu, v níž se zpívá:

     Teď otevřena je nám rajská brána,
     doufejme, věrní, spasení od Pána;
     Smírce přichází, by naše žalosti
     změnil v radosti

Podle knihy Die Entstehung des Weihnachtsfestes und die Herkunft des Weihnachtsbaumes

pater Zbigniew Ponichtera

Autor: Josef Bernard   |   Sekce: Články   |   Tisk   |   Poslat článek známému


Mapa webu  |  Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2018

Římskokatolická farnost u kostela Stětí sv. Jana Křtitele Praha - Hostivař