Začíná postní doba

18.2.2012

Začíná postní dobaVstupujeme do důležitého období liturgického roku – postní doby. V Písmě svatém je mnohokrát zdůrazněno, že před každou významnou událostí nebo rozhodnutím probíhá čas soustředění a duchovní přípravy, která uschopňuje dotyčného, aby plodně přijal nabízené Boží dary a poselství. Disponuje ho k tomu, že dohlédá význam dané události a hlouběji proniká do tajemných Božích úradků. Osvětluje mu Boží záměry ku prospěchu nezaslouženě vyvolených a zachraňovaných. Posiluje jeho vůli, aby statečně a odvážně plnil vše, co si Bůh žádá. Pomáhá mu, aby dobře rozlišoval mezi tím, co škodí jeho vztahu k Bohu a bližním, a tím, co ho naopak k Němu přibližuje a zintenzivňuje jeho nezkalený pohled a postoje vůči souputníkům.

V současnosti se i mezi katolickými křesťany vytrácí smysl pro půst. Je všelijak obcházen a pohodlně nahrazován tím, co tolik nebolí a na co jedinec nemusí vynaložit příliš obtížného úsilí. Půst není v žádném případě samoúčelný. Bezduché hladovění v něm nemá místa. Neznamená potlačení tělesnosti nahlížené jako svůdná slupka neposkvrněné duše. Cílem není bičování těla do úmoru, aby nepřekáželo rozletu roztoužené duše. Neslouží ani k přepínání omezených sil, natož k pyšnému dokazování, co lze až vydržet a jak možno vyrůst ve vlastních očích. Dalo by se poukázat na další pokušení spojené s nesprávně pojatým půstem. Duchovně pojatý půst s upřeným pohledem na našeho Pána, který započal své veřejné působení na poušti odolávaje prohnanosti Zlého, má posilovat naši odolnost vůči svodům, které nás vedou do slepé uličky a upevňují falešné sebevědomí, že si vystačíme sami a že záleží jen na naší dobré vůli, kdy a jak vpustíme do svého nitra a duševních intimit dobrého a čekajícího Pána. Postní čtyřicetidení má být pro nás otevřenými dveřmi pro radostné přijetí velikonočního tajemství – podivuhodný přechod ze smrti do života, který je nadějí a šancí i pro nás křehké smrtelníky. Žádná zasmušilost, žádné sklopené oči a strhaná tvář, žádná posmutnělá vážnost, ale otevřené srdce pro Božího služebníka tak nádherně vylíčeného v Izaiášovi, který své utrpení proměnil v cestu do náruče Života samého. V časech všeobecného těkání a nesoustředěnosti máme možnost kráčet jinými stezkami, které nevedou do prázdna.

Prosme o to, abychom pojali letošní postní dobu a možnost ji prolnout naším dobrovolným postem jako veliké obdarování, které nás posune blíž k autentickému a upřímnému vztahu k našemu Pánu.

Václav Malý, biskup

Autor: Josef Bernard   |   Sekce: Články   |   Tisk   |   Poslat článek známému


Mapa webu  |  Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2018

Římskokatolická farnost u kostela Stětí sv. Jana Křtitele Praha - Hostivař