Vánoce
20.12.2012
Se sněhem a vůní jehličí se vracíme do svého dětství... Po celý advent jsme si připravovali dárky – snažili jsme se darovat něco druhým z lásky. Byla to doba čekání, abychom mohli znovu prožít tu radost druhých... Opět se přiblížil čas Vánoc.
My křesťané se na Štědrý večer scházíme, abychom si připomněli okamžik, kdy to všechno začalo. Před 2 000 lety se v Betlémě narodilo Dítě. Chudí rodiče nemohli sehnat nocleh, a tak museli vzít zavděk prostým chlévem. A náhle se nad tímto zcela všedním místem rozzáří světlo, zní nebeský zpěv, spěchají k němu pastýři a za nimi mudrci (králové) z východních krajin. Jaký je důvod zvláštních úkazů kolem chudé stáje, kam se v nouzi uchýlili dva unavení poutníci?
Podle dávného příslibu Bůh obdarovává lidstvo, dává mu svého syna, aby se stal světlem k osvícení pohanů a k slávě lidu izraelského. Obdarovává lidstvo sám sebou a v zastoupení všech lidí přicházejí k nově narozenému Božímu dítěti se svými dary chudí pastýři, následováni později dárci vznešenějšími, kteří ale přistupují k němu se stejnou úctou a pokorou.
Není důležité vědět, od které doby trvá zvyk o vánočních svátcích se vzájemně obdarovávat a napodobovat tak věčného Dárce. Podstatné je následovat i smysl toho prvního obdarování. Darovat ne z vypočítavosti, ale z lásky, proto, že chci někomu, koho mám rád, dát radost, že mám pro něho otevřené své srdce.
Cena daru z lásky se nedá ocenit penězi, ale má mnohem větší hodnotu, protože dává radost a pokoj do lidského srdce.
Po celý rok máme mnoho příležitostí ukázat, že naše srdce je otevřené pro potřeby druhých, že naše schopnost a ochota dát radost není omezena jen na jeden den či týden v roce.
I Voltaire, považovaný za jednoho z velkých odpůrců Boha a Církve má ve svých spisech tuto modlitbu: „Bože, jestliže Tě smím o něco poprosit, Tebe, který jsi všechno stvořil, jehož rozhodnutí jsou nezvratná a věčně platná, měj slitování s našimi chybami. Nedal jsi nám srdce, abychom nenáviděli, ani ruce, abychom druhé utlačovali.“
A to je to, co zvláště v této době - nejen o Vánocích - ale i po celý rok - všichni potřebujeme.
P. Jan Pata
Autor: P.Jan Pata | Sekce: Články | Tisk | Poslat článek známému